Leden 2016

28/1/2016

28. ledna 2016 v 16:29 | L.
SSGD: 500 kcal

8:00 - 1/2 krajíčku chleba s máslem
11:00 - 2 lžičky psyllia s citronovou šťávou
14:30 - jablko, Activie bílá
16:00 - Activie bílá, kapučíno

27/1/2016

27. ledna 2016 v 18:56 | L.
SGD: 400 kcal

7:30 - jablko, 0,5l vody s citronovou šťávou
9:00 - domácí tiramisu (piškoty polité kávou, zakysaná smetana, nízkotučný tvaroh, holandské kakao)
12:00 - 2 lžičky psyllia ve vodě s citronovou šťávou
15:00 - domácí tiramisu

45 min. cvičení

S dneškem jsem spokojená. Teď už nemám žádné chutě. Kdyby jo, dám si opět psyllium. Určitě to vyzkoušejte, úplně vás to zasytí a "nafoukne", takže na jídlo nemáte ani pomyšlení :D


Tak přesně takhle se chci jednou válet u přítele v bytě. <3

26/1/2016

27. ledna 2016 v 13:49 | L.
SGD: 300kcal

Tak jsem to jakž takž dala. Pomohlo mi hlavně psyllium, je to zázrak. 2 lžičky do šálku, a trochu citrónové šťávy a super to zasytí.

25/1/2016

25. ledna 2016 v 20:20 | L.
SGD: 400kcal

7:30 - jablko
12:00 - 2 celozrnné rohlíky s máslem
19:00 - káva bez kofeinu, jablko

45min cvičení

Dnes jsem spokojená, ale zítra to bude opravdu pro mě challenge! 300 kcal :/ :D
Vidím to asi na jablko a jogurt.

Ach jo, proč to nejde lusknutím prstu?
Před chvílí jsem si udělala beauty chvilku. Koupel, maska na vlasy atd. Když jsem se mazala tělovým mlékem, tak jsem své tělo nepoznávala.
Celkově se teď nerada sama sebe dotýkám, a nerada se dívám do zrcadla, když kolem nějakého procházím. Předtím jsem u něj vydržela hodiny, kontrolovala outfit, nebo se fotila. Teď vůbec. Střídám dvoje džíny a samé volnější svetříky. To jsem to pěkně dopracovala. Přesto mám skříň plnou hadrů, ale vůbec se mi to nechce ani zkoušet. Vím, že mi to nebude.

Zítra si koupím baterky do váhy a psyllium. Na váhu opravdu nemám odvahu, ale aspoň krok ku předu s těma baterkama :D


24/1/2016

25. ledna 2016 v 11:49 | L.
SGD: 650kcal

7:30 - jablko, snídaňová bagetka s máslem
13:00 - káva, čokorolka
17:00 - jablko

23/1/2016

24. ledna 2016 v 7:51 | L.
SGD: 650kcal

7:30 - jablko, 150g bílého jogurtu
10:00 - snídaňová bagetka s máslem
17:00 - snídaňová bagetka s máslem

Na to, že byla sobota, jsem byla moc spokojená.
Doufám, že se dnešek ponese ve stejném duchu.

Přídám sem fotku sebe. "Pouhých" 3,5 roku zpět. Ale zdá se mi to jako věčnost. Nemůžu uvěřit, že jsem takhle vypadala...


20/1/2016

20. ledna 2016 v 17:26 | L.
středa: SGD 400 kcal

S dneškem jsem spokojená. Měla jsem zkoušku a jak bývá zvykem, tak jsem skoro celý den nejedla.
Ani ty předešlý dny nebyly špatný. I když jsem se učila, snažila jsem se jíst málo. Docela už začínám najíždět na vlnu, že když se učím, nemám potřebu odbhávat do kuchyně a lovit něco dobrého.
Zítra mě čeká oběhnutí drogérky, doktora, knihovny a koupit si novou Elle a zavzpomínat na staré časy :)

6:00 - jablko, 150g bílého jogurtu
14:30 - jablko, 150g bílého jogurtu, káva

Akorát ten pitný režim, zatím 1litr vody. Snad to ještě doženu.

15/1/2015

15. ledna 2016 v 15:56 | L.
První zápis.
První stránka.
První půlka dne, kdy jsem se rozhodla, že to takhle dál nejde.

V mé hlavě zní spousta "měla bych", ale spíše se za tím skrývá "chtěla bych".

Vzhledem ke svému věku bych se měla chovat dospěleji. Měla bych si najít práci. Měla bych si vlastně upřesnit, co jsem zač.

Před 4 lety jsem se cítila dospělejší, než jsem teď. Sice jsem vůbec nevěděla, kam směřuji, co vlastně budu dělat, ale každý den jsem se probouzela s úsměvem na rtu. Proč? Protože jsem byla navenek "dokonalá". Věděla jsem, že kamkoliv příjdu, všichni si budou prohlížet mou postavu. Cítila jsem se lepší než ostatní. Než ti, kteří nedokázali odolat jídlu a nebyli schopni se svým tělem cokoliv dělat. V té době jsem měla cca 50-52kg.

Zvrat začal rokem 2013. Proč jsem si neuvědomila nešťastnou 13ku? Poznala jsem trochu jiný pocit. Pocit zamilovanosti a najednou jsem nebyla JÁ u sebe na prvním místě. Kašlala jsem na jídlo, na svou rutinu a na svá "celoživotní předsevzetí". Vůbec nevím, co se stalo. Samozřejmě to byla "nešťastná láska".

Od té doby se cítím jak nicka. Jsem nesebevědomá. Připadám si jak balon. Nevážím si sama sebe a neumím se prosadit.
A své ukřivděné pocity si vylévám na svých nejbližších. Své matce vyčítám, že je neschopná, ale jediná neschopná jsem tady já. Nedokáži se radovat. V hlavě mi pořád běhá, jak musím zhubnout. Jak si to užiju, až budu dokonalá. Myšlenkami jsem ve vysněné budoucnosti a vůbec si neuvědomuji přítomnost. Nejhorší to je mezi lidmi. Ta přetvářka, že jsem ok, ale přesto mi v hlavě lítá obrázek budoucnosti. A to už trvá tři roky. Tři roky, co si sama sebe představuji s 86cm kolem boků. S mírou, kterou jsem měla předtím.

Teď mám přítele. Zajímá se o fitness. A já? Připadám si jak bečka. Vždycky jsem chtěla být taková holka, kterou by mu všichni záviděli. No, zřejmě nezávidí nikdo.
Nechci chodit moc do společnosti a na veřejnost. Kromě povinností, samozřejmě. Jinak si každý pátek říkám: "Za 14 dnů určitě vyrazím, to už budu nějak vypadat". Ale týdny se sejdou a já jsem tam, kde jsem za celé tři roky.
Bojím se stoupnout na váhu, natáhnout si staré džíny, koukat se do zrcadla. Bylo pár zářných okamžiků, kdy jsem se cítila super. Např. v létě na dovolený. To jsem se prostě donutila. Nebo na jaře, kdy jsem někoho potkala a po měsíci zase ztratila. Ale ten pocit skinny jeanů si pamatuju do teď. Jak řekla Kate Moss - Nothing tastes as good as skinny feels. A je to svatá pravda. Pokaždý si pak připadáte jak queen. A já už chci konečně taky. Někam to dotáhnout. A jestli ne v kariéře, tak aspoň v tomhle.